Tvůrci Reteamingu jej definují takto: „Reteaming je obecná a široce využitelná metoda sestávající z dvanácti kroků, jejichž záměrem je pomoci jednotlivcům stejně jako skupinám lidí ke změnám k lepšímu pomocí podpory při stanovení cílů a rozvíjení motivace a spolupráce nutné k jejich dosažení.“ (Furman, Ahola, 2007)
Reteaming lze podle výše uvedené definice využít při práci s jednotlivci a skupinami či týmy. S týmy lze pomocí reteamingu pracovat na společném cíli s využitím podpory ostatních členů týmu, s hledáním nejúčinnějších forem spolupráce a s pečlivým oceňováním pro přínosy jednotlivých členů. Se skupinami lidí z různých kontextů lze pracovat s využitím reteamingu na různých cílech jednotlivých účastníků za podpory ostatních, kteří pomáhají s nápady, postřehy i praktickými a konkrétními kroky. U individuální práce je třeba podporu skupiny či týmu vynahradit pečlivou prací s kontextem – s blízkými lidmi, spolupracovníky apod.

Dvanáct kroků Reteamingu:
1. Popsat svůj sen
2. Určit cíl
3. Zkoumat přínosy cíle
4. Získat podporu
5. Všímat si pokroků, které již nastaly
6. Představit si další krok
7. Zhodnotit, v čem je cíl náročnou výzvou
8. Popsat, proč lze věřit v dosažení cíle
9. Učinit veřejný závazek
10. Připravit se na možné překážky
11. Sledovat další pokrok
12. Oslavit úspěch a poděkovat všem zúčastněným

Reteaming se skládá z dvanácti kroků. Tyto kroky nejsou nějaké dogma, ale slouží jako určité vodítko pro velmi tvořivou práci s lidmi. Zkušenost umělců (např. jazzových hudebníků) ukazuje, že opravdu tvořivé nápady lze rozvinout jen tehdy, máme-li k dispozici nějakou základní strukturu a nezbytné technické dovednosti. Reteaming podobně nabízí základní strukturu efektivních rozhovorů, která umožňuje tvořivou improvizaci.
Protože Reteaming nabízí jen základní strukturu, jeho jednotlivé kroky působí na první pohled velmi jednoduše. Jednoduchost však nevnímáme jako nevýhodu, právě naopak: Přístup zaměřený na řešení vždy preferuje jednoduchost a úspornost před zbytečnou komplikovaností. Ben Furman (2007) píše: „Jediným problémem je, že tento přístup zaměřený na řešení je až příliš jednoduchý na to, aby byl brán vážně lidmi, kteří žijí s přesvědčením, že jednoduché myšlenky nemohou být dostatečně hluboké a důmyslné.“ Není pravděpodobně náhodou, že i mnozí významní „guru“ managementu opakovaně vyzývají k jednoduchosti a zdravému selskému rozumu. Jeden z nejvýznamnějších současných myslitelů managementu – Tom Peters – ve své poslední knize píše jasně: „Od investování přes implementaci marketingového plánu až po bitevní pole – zkroťte přílišnou „chytrost“ a snažte se o srozumitelnost a jednoduchost.“ (Peters, 2010) Zkušenost však učí, že dělat věci jednoduše bývá často velmi obtížné. Jednoduchost, úspornost a určitá elegance jsou z našeho pohledu atributy mistrů – ať už jde o bojová umění, kulinářské dovednosti nebo management.

a) Motivace
Jedním z ústředních témat zmíněných v předchozí definici je motivace, která hraje v Reteamingu významnou roli. Zkušenost ukazuje, že často se ví, co je žádoucí a „co by se mělo“, ale je problém mobilizovat energii k dosažení cíle. V Reteamingu se motivace chápe specifickým způsobem. Existuje zde pět jednoduchých pravidel motivace, která z našeho pohledu platí obecně pro jakýkoli cíl (od sobotního úklidu v domě až třeba po řízení rakety na měsíc nebo vedení firmy s tisíci zaměstnanci):

1. Cítíte, že cíl je váš – pokud si klient cíl sám vybral, bude jeho motivace vyšší než v případě, že jej někdo k něčemu nutí
2. Cíl má pro vás hodnotu – pokud je cíl pro klienta významný a jeho dosažení pro něj bude přínosem, je vyšší i motivace
3. Věříte, že cíl je dosažitelný – nerealistický cíl snižuje motivaci
4. Zakoušíte nějaký pokrok směrem k cíli – málokdo vydrží s nadšením vykonávat delší dobu něco, co se mu nedaří nebo kde nepozoruje žádný pokrok
5. Jste připraven(a) se poprat s možnými překážkami – překážky mohou výrazně snížit motivaci, když se objeví – zejména v případech, kdy na ně člověk není vůbec připravený

Je zajímavé si všimnout, že ve dvanácti krocích Reteamingu (viz. výše) je všech pět oblastí motivace nějakým způsobem ošetřeno. Dalo by se říci, že v Reteamingu si dáváme velmi záležet na tom, aby to, co děláme naše klienty také bavilo a mělo to pro ně význam. Takové zaměření dává konzultacím jakousi „energii“ či „náboj“, což má přínos nejen pro klienty, ale i pro kouče. Z vlastní zkušenosti můžeme říci, že když se zaměřujeme na věci, které baví a
zajímají naše klienty a jsou pro ně důležité, nás samotné to také baví a sami si připadáme v pozitivním slova smyslu „důležití“.

b) Spolupráce
Dalším aspektem reteamingu, který byl zmíněn i ve výše uvedené definici, je spolupráce. Ben Furman s oblibou říká, že „i osobní rozvoj je týmový sport“. O spolupráci lze v Reteamingu uvažovat dvojím způsobem:

Reteaming vytváří prostor pro spolupráci mezi klienty a dalšími osobami, zejména spolupracovníky, nadřízenými, akcionáři, ale i členy reteamingových týmů či skupin. Klienti pečlivě zvažují, kdo všechno by je mohl při dosahování jejich cíle podpořit. Často se stává, že i lidé, kteří začínají s pocitem „jsem na to sám“, „toto nikoho nezajímá“ nebo dokonce „všichni jsou proti tomu“ postupně během rozhovoru s koučem přicházejí k vlastnímu překvapení na různé osoby, které by je mohly podpořit. Kromě otázky zaměřené na to, kdo by mohl klienta podpořit při dosahování jeho cíle, bývá užitečné položit si i otázku „jak“? Někdy se stává, že klienty někteří lidé (byť s dobrými úmysly) podporují způsobem, který jim není užitečný. Aby si mohli říci o efektivní podporu, měli by si předem ujasnit, jaký typ podpory vlastně potřebují.

Kromě vytváření prostoru pro spolupráci je spolupráce charakteristickým rysem Reteamingu ještě v jednom ohledu, a to v samotném přístupu koučů ke klientům. Klient je vnímán jako partner, spolupracovník. Proto klademe důraz na otevřenost, domlouvání se, vyjasňování, vzájemný respekt, konkrétní výstupy a jejich realizaci. Domníváme se, že toto „nastavení na spolupráci“ není jen nějaká „technika“, ale spíše určitý náš postoj, který kultivujeme tím, že cokoli děláme, snažíme se i reflektovat z hlediska spolupráce a respektu ke klientům.

c) Zacílenost
Třetím aspektem zmíněným v definici reteamingu je cíl. Striktně řečeno – bez cíle nelze dělat Reteaming. Reteaming není určen k doprovázení, utěšování či prostému naslouchání lidem a jejich trápením, k tomu jsou k dispozici jiné služby. Reteaming je způsob práce, který někam směřuje, má cíl. Tento cíl je vytvořen z obecné představy o preferované budoucnosti (vize, sen) a posléze konkretizován tak, aby bylo možné jej efektivně realizovat. Na obojí se
můžeme podívat podrobněji:
Cíl se v Reteamingu vytváří většinou z představy žádoucího stavu, které se v jazyce managementu nejčastěji říká „vize“ či poetičtěji „sen“ (Kouzes, Posner, 2007). Myšlenka, že každý manažer by měl mít vizi, je nyní široce přijímaná. Mnozí „guru“ managementu tvrdí, že ve 21. století již nepotřebujeme ani tak manažery, jako potřebujeme především vůdce („leader“), kteří mimo jiné přicházejí s vizí, která dokáže ostatní nadchnout (Bennis, 2009).
Otázkou však zůstává, jak k takové vizi dojít.

Koučování je dobrá módní vlna pro pomyslné surfaře, kteří:
• raději spoléhají na sebe než na kouzla
• mají rádi osobní růst a dokáží uvěřit, že lze růst ve spolupráci s druhými a ne na jejich úkor
• čelí rádi novým výzvám, ale netouží hazardovat se životem nebo jinými důležitými věcmi
• preferují konkrétní výstupy před řečněním a planými sliby, které nic nestojí
• věří, že změna neznamená nutně zhoršení, ale může být i příležitostí ke zlepšení
• chtějí pracovat na změnách k lepšímu v příjemném a tvůrčím prostředí

zdroj: www.dalet.cz

 


Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *